Zaregistruj se TEĎ zdarma na DROPBOXU, přes odkaz http://udu.cz/dropboxprostorzdarma a získej navíc bonus 500MB

Ukrajina .TV

informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce

Černivce, Černivci, Чернівці, Черновцы, Czerniowce, Cernăuţi - kulturní, politické centrum Černivské oblasti

Černivce perla Bukoviny

Černovive jsou centrem kraje bukových lesů, který se příznačně jmenuje Bukovina, dnešním oficiálním názvem kraje je Černivecká oblast. Černovice leží na úpatí Karpat na souřadnicích 48°18′0″ s. š., 25°56′0″ v. d., bydlí zde přibližně 240 000 obyvatel mnoha národností i vyznání.

Černovice / Černivce / Černivci / Černovce jsou opravdovým klenotem Bukoviny, rozkládající se na svazích mezi nimiž se proplétá řeka Prut. Černovive jsou útočištěm romantiků, umělců a tvůrčích osobností.

Říká se, že pouze v Černovicích chutná káva jako polská, pivo jako německé, víno jako moldavské, vodní dýmka jako turecká. Černovice jsou městem kontrastů. Kombinují se zde prvky západní, východní Evropy i Asie. Židovské, rumunské, ukrajinské, ruské, polské, ukrajinské, německé vlivy to jsou Černovice. Uhersko, Rakousko, Rumunsko, Sedmihradsko, Ruské impérium, Polsko - státy s výrazným přímým vlivem na Bukovinu. Parádní koktejl , že ? V současných Černovicích chutná báječně.


Materiál k textu o Černivcích jsem sesbíral při návštěvě tohoto města v červnu 2011. Fotky z této cesty - v přípravě. Bydlel jsem v Hotelu Oazis

O Černivcích se někdy hovoří jako o "Malé Vídni", "Jerusalému nad Prutem" nebo "Evropské Alexandrii".

Kulturní mix je cítit odevšad, historie jej vdechla nejen architektuře, ale poznamenala vše, zajistila jazykovou, hudební i duchovní rozmanitost. Cestovatelé, budou ještě dlouho vzpomínat cestu do města "otevřených dveří a upřímných srdcí", města "obchodníků a umělců". Vzpomínky zůstanou nejen kvůli množství suvenýrů, které zakoupíte díky kombinaci tvůrčího a obchodnického umu místních obyvatel, ale snad i proto, že vám zdejší atmosféra dopomůže k tomu, že čas poplyne pomaleji a srdce začne bít rychleji. Jak jsem si přečetl v turistickém průvodci.

V průběhu věků se Černovice staly městem s unikátní různostylovou architekturou, bohatým kulturním dědictvím a tolerantní atmosférou. Svahovitý, členitý terén vytváří zajímavé pohledy na město, které zpestřují výrazné budovy kostelů různých vyznání a věž radnice. Od řeky Prut se do kopce klikatí, vinou a lámou do krkolomných zatáček starobylé uličky, které vytvářejí hustou síť ústící do širokých magistrál, které vedou na centrální černovické náměstí. V historickém centru z doby Rakousko-Uherské éry najdete architektonický celek secesních budov z XIX. a počátku XX. století, projektovanými představiteli vídeňské školy Otto Wagnera. Za architektonickou perlu Černivců je po právu považován komplex bývalé rezidence metropolitů Bukoviny a Dalmácie, který je nominován do seznamu světového dědictví UNESCO.

V Černivcích je asi 20 hotelů s kapacitou nad 1300 lůžek. Hotely jsou levné i luxusní, nabízejí klasické služby včetně střeženého parkování. Ve městě je více než 300 restaurací, barů, kaváren a kavárniček. Najdete zde tedy i tradiční ukrajinskou i bukovinskou kuchyni. V Černivcích je jedno z největších tržišť západní Ukrajiny (Kalynivská), kde je možné koupit snad opravdu všechno. Kultury a zábavy milovní lidé zde najdou divadlo, různé umělecké instituce, paláce kultury, filharmonii, kina, noční kluby a zábavné komplexy. Vyhledávaným místem odpočinku pro dospělé i děti je centrální park. V něm jsou různé atrakce, kavárny, bary, venkovní taneční parket, kino, tenisové kurty apod.

Z Černivců je možné podniknout zajímavé výpravy do nedalekého okolí. V blízkosti města jsou hned 2 ze sedmi divů Ukrajiny Chotyňská pevnost (70 km) a architektonická rezervace Kamenec (100km - Kamenec-Podolský). Za zmínku stojí i pevnost Okopy, ruiny hradu Žvanec, Kudrincký hrad, hrad Kryvče. Nedaleko jsou Karpaty, do města Jaremča je to 130 km. Kousek je Rumunsko a Moldávie. V regionu Bukovina můžete navštívit města Vyžnyca (region Karpat, Vyžnický nárorní park, Jeskyně Dovbuše), Putyla, jejíž okolí je jednou z nejmalebnějších částí Bukoviny s nejvyššími vrcholy bukovinských Karpat, a město Kelmency v jehož centru byly nalezeny pozůstatky osídlení dávnými Slovany z tak zvané černjachivské kultury (II.-V. století). Za vidění stojí i kaňón po Dněpru druhé největší řeky Ukrajiny Dněstru.

Turistické atrakce

V Černivcích je 602 objektů označených jako památka architektury.

Rezidence bukovinských metropolitů: nejvíce impozantní černivecká budova, vybudováno v letech 1864-1882 českým architektem Jozefem Hlávkou s využitím forem byzantské a románské architektury a motivů ukrajinského národního umění, cihlový komplex vypadá nezvykle, použity netradiční mozaiky, mnoho komínů a věžiček, impozantní je zejména kaple, od roku 1956 zde sídlí Národní univerzita.

Roubená cerkva Svatého Nikolaje: kostelík byl postaven v roce 1607, restaurován v roce 1954, ulice Sahajdačnoho (Сагайдачного, 87а)

Dřevěná uspenská cerkva na Kaličanci: postaveno roku 1783, najdete na ulici Novouspenská (Новоуспенська, 2)

Cerkava narození přesvaté Bohorodice: vystavěno v roce 1715, ulice Trojanivská (Троянівська, 1)

Spyrydonická dřevěná cerkva a zvonice: zbudováno v roce 1715, ulice Toljati (Тольятті, 8)

Arménský cihlový kostel: budováno v letech 1869 -1875 českým architektem Jozefem Hlávkou, dnes slouží jako koncertní síň varhanní a komorní hudby.

Vozněsenská dřevěná cerkva se zvonicí: sedmnácté století, ulice Vorispilská (Бориспільська, 13)

Černovické státní umělecké muzeum: bývalá budova Centrální oščadné kasy (Budova spořitelny) postavena architektem Hubert Gessnerem, rodákem z Valašských Klobouk, žákem Otto Wagnera. Tato budova je považována za klasický příklad vídeňské secese, je jednou z nejkrásnějších památek modernismu, která zůstal ve střední i východní Evropě. Centrální náměstí (Центральна пл., 10).

Černivská ratuša (radnice): radnice má dvoupovrchovou věž v empírovém stylu, postavil jí v letech 1843-1847 architekt Mikulič, nyní je zde sídlo městské rady, centrální náměstí (Центральна пл., 1)
Dnes je z balkonu věže každého dne, přesně na 12. hodin na všechny čtyři strany města zazní píseň Marička., kterou na trubku hrají trumpetisté v národních krojích.

Centrální náměstí: Náměstí jak název napovídá je srdcem města už téměř 2. století, jeho dominantou je výše uvedená Ratuša. Dříve s náměstí nazývlao Rynek nebo Ryngplac, s myšlenkou náměstí vybudovat přišel sám Rakousko-Uherský císař Jozef II v době jeho návštěvy ve městě v roce 1787, tehdy bylo místo jižním okrajem Černivců. V roce 1817 náměstí už jako centrum města zmínil císař Franc I. Evropský vzhled ale náměstí dostalo až v 40. letech XIX. století, kdy zde byla postavena Ratuša. V letech 1900-1901 náměstí okrášlila už výše zmíněná budova Spořitelny.

Hudební dramatické divadlo Olgy Kobyljanské: postavené v letech 1904-1905 v style vídeňského baroka z prvky moderny je jednou z nejznámějších Černovických památek architektury, Divadelní náměstí (Театральна пл., 1).

Divadelní náměstí: krom výše uvedeného divadla zde najdeme Průmyslovou komorou (nyní - hlavní budova Bukovinské lékařský univerzity), Židovský národní dům (nyní Centrální palác kultury), Rumunský národní dům (dnes Oblastní budova důstojníků), (Театральна пл.). Na počátku Rakousko -Uherského období zde končilo město a začínal hustý les. V polovině XIX. století zde bylo třžiště, výrazná zástavba náměstí, která z plochy vytvořila impozantní náměstí evropského stylu, byla započata na začátku XX. století.

Palác justice: architekt Skovron, 1905-1906, nyní budova Státní oblastní administrace, ulice Hruševského (Грушевського, 1)

Budova bukovinského krajského úřadu: 1871-1878, ulice Popoviče (Поповича, 2)

Komplex Henerhasse: (ХІХ—ХХ století.), nyní ulice O. Kobyljanské (О. Кобилянської, 1—57, 4—44)

Komplex Haypštrase: (ХІХ—ХХ století), nyní ulice Holovna (Головна, 4—58, 1—79)

Muzeum lidové architektury a života: (skanzen) zaměřené na tradiční bukovinské domy a kostely, ulice Moskevské olympiády (Московської Олімпіади)

Kamenná cerkva svatého Jiří na Horeči: postavená v roce 1767 v barokním stylu

Kostel Ukrajinské řeckokatolické církve: zbudováno v letech 1825—1830 v empírovém stylu , dobudována na začátku XX. století v stylu ukrajinského baroka.

Katedrální sobor: postavil v letech 1844-1864 architekt F. Relli v byzantském stylu

Kostel Svatého Paraskeva: arch. Pavlovskij, zakončeno v roce 1862, pseudorománský styl

Jezuitský kostel: 1893-1894, neogotický styl

Budova železničního nádraží? 1898-1909 v stylu vídeňské secese

Německý národní dům: 1905-1910, arch. G. Frič

"Opilý" kostel Sv. Nikolaje: třicátá léta XX. století

Kalinivská tržnice

Botanická zahrada

Památníky: V Černicvích je mnoho památníků a soch. Některé jakoby zázrakem přežily divoké XX. století, kdy se hodně z nich přemisťovalo, tam zpět a ničilo podle aktuální politické situace. Dnes zde najdeme připomínky postav nejen ukrajinské historie a kultury, ale i významným osobnostem národů, které zanechaly v Černivcích svou stopu. 2 pomníky jsou věnovány Tarasu Ševčenkovi. Mě nejvíc zaujal pomník "Růže zametající chodník" na kterém je v němčině a ukrajinštině nápis: ""Černivce - na půli cesty mezi Kyjevem a Bukureští, Krakovem a Oděsou - tajné hlavní město Evropy, kde chodníky zametl kytice růží a knihkupectví bylo víc než než pekáren." Zajímavé je taky "Srdce lásky" v centrálním parku a tank, který vjel jako první do města 25.3.1944, kdy byli z Černivců vyhnáni nacisté.

Muzea (rekapitulace): Černovické muzeum místního kraje (Чернівецький краєзнавчий музей) (ul. О. Кобилянської, 28), Černovické umělecké můzeum (ul. Йосипа Главки,), Muzeum bukovinské diaspory (ul. Йосипа Главки, 1), Černovické oblastní muzeum lidové architektury a života (Skanzen) (ul. Світловодська), Literární muzeum, památník Olgy Kobyljanské (ul. Димитрова, 5); Literární muzeum, památník Jurie Fedkoviče (ul. О. Кобилянської, 28); Literární muzeum, památník V. Ivasjoka (ul Маяковського, 40/1), Muzeum letectví a kosmonautiky.

Divadla (rekapitulace): Hudební dramatické divadlo Olgy Kobyljanské, Černivské oblastní divadlo loutek, Černivská oblastní filharmonie.

Historie

Národnostní složení

Bukovina stejně jako Černovice měla pestré národnostní složení, v minulosti s převahou židovského obyvatelstva. Z tradičních menšin je v dnešní době nejvýraznější rumunská, pro kterou jsou Černovice historickým kulturním centrem. V roce 1999 byl v Černivcích otevřen rumunský generální konzulát.

Národnostní složení počátkem 20. století:
Židé 33%; Ukrajinci 19%; Němci 17%; Rumuni 15%; Poláci 15%.

Národnostní složení v roce 2001:
Ukrajinci 189 000 (79,8%); Rusové 26 700 (11,3%); Rumuni 10 500 (4,4%); Moldavané 3 800 (1,6%); Poláci 1 400 (0,6%); Židé 1 300 (0,6%); ostatní 2 900 (1,2%)

České osobnosti spjaté s Černivci

  • Otakar Theer (1880–1917), český básník, prozaik, dramatik a překladatel, narozen v Černivcích.
  • Josef Hlávka (1831-1908), český architekt a mecenáš, který projektoval budovu zdejší univerzity.
  • Joseph Alois Schumpeter (1883–1950), rakousko-americký ekonom a ministr financí, který se narodil v Třešti na Moravě, 1909–1911 působil jako profesor v Černicvích.
  • Karl Ernstberger (1887-1892), český architekt.
  • Ondřej Bubla (1906–1980), pedagog, sportovní instruktor, trenér, který působil v Černovicích v letech 1933–1938. Za přínos v oblasti sportovního vzdělávání a za rozvoj československo-rumunského přátelství byl oceněn králem Michalem I. Řádem Rumunské koruny.
  • Hubert Gessner (1871 – 1943), architekt narozený ve Valašských Kloboukách, působil v Rakousku, Čechách, na Moravě a Slezsku. na Bukovině postavil budovu spočitelny, která dnes slouží jako umělecké muzeum.
  • Významnější rodáci

  • Josef Burg (*1912), jidiš básník
  • Paul Celan (1920–1970), rumunský a německý básník
  • Georg Marco (1863–1923), šachový mistr
  • Carol Miculi (1821–1892), rumunský klavírista a skladatel, žák Chopinův
  • Gregor von Rezzori (1914–1998), novinář a spisovatel
  • Elieser Steinbarg (1880–1932), spisovatel v jidiš
  • Otakar Theer (1880–1917) český básník, prozaik, dramatik a překladatel
  • Viorica Ursuleac (1894–1985), rumunská sopranistka
  • Zvi Yavetz (*1925), izraelský historik
  • Ve městě působili také spisovatelka Olha Kobyljanska, rumunský básník Mihai Eminescu, rumunský hudební skladatel Ciprian Porumbescu, básník Ivan Franko, spisovatel Karl Emil Franzos, básník Moses Rosenkranz, architekt Andreas Mikulicz, spisovatel Gala Galaction, básník a překladatel Alfred Margul-Sperber, první prezident Ukrajiny Leonid Kravchuk a další.

    Doprava

    Černovice leží na významné dopravní trase spojující severovýchodní a jihovýchodní Evropu, ale dopravní infrastruktura zde není příliš rozvinutá. Železniční tratě vycházející z Černovic jsou jednokolejné a neelektrifikované. Nejdůležitější z nich vede ze Lvova přes Ivano-Frankivsk, Kolomyji a Černovice dále do Rumunska. Trať, která směřuje do Ternopolu je jednou známá svou pomalostí, její ani ne 200 km ujede rychlík v průměru za 7 hodin. Osobní vlaky z Černovic jezdí také do moldavského města Oknice. Přes hraniční přechod ve Vadul Siret jezdí rychlík Moskva - Kyjev - Černovice - Suceava - Bukurešť - Sofie.

    Z České repupliky do Černovic jezdí přímé autobusové linky. Autobusové spojení je do mnoha ukrajinských a rumunských měst.

    V Černovice je i malé mezinárodní letiště.

    Od konce IXX. století do roku 1967 v městě fungovala tramvajová doprava, kvůli členitosti terénu se od ní ustoupilo. V městě teď jezdí taxíky , maršutky, autobusy (41 linek) a trolejbusy (6 linek).

    Hospodářství

    Na rozdíl od jiných velkých ukrajinských měst nebyl v Černovicích za dob SSSR významněji budován těžký průmysl. Dnes jsou zde hlavně firmy textilní a dřevozpracující. Černovice jsou významným obchodním centrem.

    Sport

    Známý je fotbalový oddíl FC Bukovina Černivci, Ve městě je mnoho sportovišť, 3 plavecké bazény, mezinárodní motocyklová závodní dráha.

    Ostatní

    PSČ: 58000, telefoní předvolba: +380 37(2), oficiální webová stránka města: www.city.cv.ua a chernivtsy.eu, městem protéká řeka Prut a Šubranec, nadmořská výška 228 m,

    Názvy města

    : Чернівці [černivci] (ukrajinsky), Черновцы [černovcy] (rusky), Černovice (česky), Černovce (slovensky), Cernăuţi (rumunsky), Czerniowce (polsky), Czernowitz / Tschernowitz (německy), Չերնովից / Tschernowitz (arménsky), רנאָװיץ [černovic] (jidiš), Csernovic (maďarsky), Chernivtsi (anglicky).

    V textech používám v česku nejrozšířenější názvy. Tj. český název Černovice a ukrajinský Černivci.

    google.com (site) ˜ seznam.cz (site) ˜
    všechna práva vyhrazena | správce webu: