Zaregistruj se TEĎ zdarma na DROPBOXU, přes odkaz http://udu.cz/dropboxprostorzdarma a získej navíc bonus 500MB

Ukrajina .TV

informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce

Hadí ostrov

Hadí ostrov - mapa

Hadí ostrov má rozlohu 20,5 hektarů, leží v Černém moři 35 kilometrů od ústí Dunaje a náleží Ukrajině.

O Hadí ostrov vedla Ukrajina s Rumunskem spor u haagského tribunálu, který 3.února 2009 rozhodl ve prospěch Ukrajiny.

Hadí ostrov měří v nejdelším místě 615 metrů a v nejširším místě 560 metrů. Nejvyšší bod ostrova je 41 metrů nad mořem. Ostrov leží na souřadnicích 45°15′18″N 30°12′15″E. Nejbližší město je rumunská Sulina, která je vzdálena od ostrova 45 kilometrů, nejbližším ukrajinským městem je 50 kilometrů vzdálené Vylkove. Pobřeží ostrova je převážně skalnaté, jsou však zde 4 pláže.

Ostrov využívají k odpočinku stěhovaví ptáci. V jarních obdobích zde bylo napočítáno až 234 druhů ptáků, v podzimních 156. Ve vodách okolo ostrova bylo pozorováno 41 druhů ryb a 6 druhů krabů. Z delty Dunaje někdy na ostrov proud zanáší užovky a odtud také pochází jeho jméno. Ostrov a okolní vody o celkové rozloze 232 hekterů byly 27.01.2005 vyhlášeny přírodní rezervací.

Na ostrově žije okolo 80 obyvatel (rok 2007), většinou jde o technický personál a jejich rodiny. Od roku 2003 je zde stálá výzkumná stanice Oděské národní univerzity.

Ukrajina v souvislosti se soudním procesem s Rumunskem, který započal roku 1997 demontovala na ostrově umístěný vojenský radar, stáhla vojáky, kteří jej obsluhovali.

Je zde 12 metrů vysoký maják, lodní molo postavené v roce 2002 pro lodě s ponorem až 8 metrů , heliport, pošta, muzeum, stanice první pomoci, pobočka banky (Raiffeisen Bank Aval). Plánovaná je výstavba pravoslavného chrámu a turistického centra. V plánu je také zřízení pravidelného lodního spojení s ukrajinským městem Kilija. Elektřina je vyráběna za pomocí větrné elektrárny kombinované s dieselovým agregátem. Ostrov je pokrytý signálem mobilního telefonního operátora.

Zdejší maják byl postaven v roce 1843 Černomořskou flotilou ruského impéria. Maják má tvar osmihranu, je postaven na nejvyšším místě ostrova a přiléhá k němu obytná budova. Během II. světové války byl maják těžce poškozen sovětským letectvem a ustupujícími německými vojáky. V roce 1949 byl maják opraven, v roce 1975 a 1984 byl rekonstruován. V roce 1988 zde byla instalována nová radiostanice "KPM-300" s dosahem 150 mil.

V roce 2007 zdejší komplex hospodářských a obytných objektů získal status obce, která dostala název Bile a náleží k Kilijskému okresu (Oděská oblast). Tato skutečnost vyvolala protesty Rumunska.

Historie Hadího ostrova

Podle řecké legendy ostrov vyzdvihla z mořského dna bohyně Thetis pro svého syna Achilla. První písemné zmínky o ostrově jsou z konce VII. století před našim letopočtem, tehdy se ostrov v překladu z řečtiny jmenoval Bílý ostrov. Ostrov byl pro řeky velmi důležitý, přistávaly zde jejich obchodní i válečné lodě a byl zde Achillův chrám jehož stěny dosahovaly délky 3 0metrů. Pozůstatky chrámu byly oběveny v roce 1823. Část materiálu z ruin byla využita při stavbě majáku.

Od I. století před našim letopočtem ostrov náležel k Římské říši. Od roku 456 spadal pod Byzanckou říši. Později ostrov patřil Osmanské říši. Po vítězství Ruska v rusko-turecké válce (1787—1791) se ostrov stal součástí Ruské říše. Po prohře Ruska v Krymské válce (1853—1856) se Hadí ostrov stal součástí Rumunska.

Během II. světové války v dubnu 1944 se posátka ostrova bez boje vzdala sovětským námořníkům z Černomořské flotily. Smlouvou mezi SSSR a Rumunskem se 23.května 1948 ostrov stal součástí sovětského svazu. Od roku 1956 byla na ostrově radarová základna protivzdušné obrany.

V 1980 je v šelfu poblíž ostrova objeveno významné naleziště ropy a zemního plynu.

Po rozpadu SSSR si Hadí ostrov nárokovala Ukrajina, Rumunsko naopak požadovalo jeho vrácení.

Spor o plyn

Po vzniku nezávislé Ukrajiny Rumunsko požadovalo vrácení Hadího ostrova a 12 400 kilometrů čtverečních velký podmořský šelf. Šlo v podstatě o spor o ropu a zemní plyn, jejichž bohatá naleziště byla na zdejším mořském dně v roce 1980 objevena.

Rumunsko zpochybnilo status Hadího ostrova jako ostrova a prohlásilo jej za útes. Toto má podle mezinárodního práva rozhodující vliv na určení komu patří vody okolo Hadího ostrova a tedy i mořské dno s nalezišti ropy a plynu. V tomto smyslu Rumunsko 16. září 2004 učinilo podání k Mezinárodnímu soudu v Haagu.

Rumunsko bylo ochotno souhlasit, že ostrov zůstane Ukrajině, odmítalo ale uznat rozsáhlé pobřežní pásmo kolem ostrova jako ukrajinské teritoriální vody.

Konečné rozhodnutí v této věci bylo přijato dne 3. února 2009.

Soud rozhodl, že Hadí ostrov patří Ukrajině a s ním i pobřežní vody kolem ostrova v šířce 12 námořních mil (tj. přibližně 19 kilometrů). To je kompromis s nímž jsou obě strany sporu v podstatě spokojeny.

Rumunsko získalo 79,34 % sporného kontinentálního šelfu, Ukrajina zbytek. Na území je odhadem až 100 miliard metrů krychlových zemního plynu, to je tolik, že Rumunsko je svým dílem schopno pokrýt spotřebu země na přibližně 20 let.

Kromě plynu je v oblasti odhadem deset milionů tun ropy.

pohled na Hadí ostrov z vrtulníku Hadí ostrov maják 1896
google.com (site) ˜ seznam.cz (site) ˜
všechna práva vyhrazena | správce webu: