Ukrajina .TV

informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce

Luck, Lutsk, Луцьк, Луцк, Łuck, Luceoria, Luckas - kulturní, politické a náboženské centrum Volyňské oblasti

Luck historické město ve Volyni

Luck je oblastním městem Volyňské oblasti, jejím politickým, kulturním a náboženským centrem, žije v něm okolo 200000 obyvatel. Turisty do Lucku čím dál více přitahují památky „Starého Lucku“ a jeho bohatá historie spjatá s pestrou minulostí historického regionu Volyně. První písemná zmínka o tomto starobylém slovanském městě pochází z roku 1085, podle legend ovšem jeho historie sahá až do 7. století.

Návštěvníci z ČR často dojedou pouze do Lvova, který je blíž a je turisticky více atraktivní. Luck je námi opomíjen ovšem neprávem, je totiž těsně spjat z českými emigranty osídlujícími Volyň od konce 19. století. Měst v jejichž historii zanechali tak výrazné stopy čeští obyvatelé není mimo hranice České republiky s výjimkou Zakarpatí mnoho.


Materiál k textu o Lucku jsem sesbíral při mojí 4 denní návštěvě tohoto města v květnu 2009. Fotky z této cesty.

Luck se rozkládá na velkém území. Památky, které zajímají turisty, naleznete v tzv. „Starém Lucku“, který naštěstí zabírá relativně malou plochu. Starý Luck přiléhá k současnému centru města, jeho charakter je ale zcela jiný. Historické objekty jsou usazeny jakoby ve vesnické zástavbě, je zde spousty zeleně, dřevěné domky. V těsném sousedství hradu, chrámů a lidských příbytků je velké pole, les, řeka. Jakoby zde prostor neměl takovou cenu, jako v jiných turisticky atraktivních lokalitách. Velké komerční a obytné budovy doputovaly do jiných částí města, jestli to je způsobeno nějakou regulací nebo jde o přirozenou příčinu, to nevím. Faktem ale je, že Starý Luck tím získal zajímavou atmosféru, možná velmi podobnou té středověké.

V Lucku mě nepříjemně překvapily vyšší ceny v některých restauracích v centru, ale šlo bez problémů najít i občerstvení za dobrou cenu. Za nocleh jsem zaplatil příjemných 25 hriven (přibližně 60Kč) za noc a ostatní ceny byly v normě. Otevírací doby některých památek jsou byly problematické. Díky tomu, že jsem zde byl v pracovní dny tak jsem se nedostal do žádných podzemních prostor a muzeum ikon jsem nalezl otevřené až na druhý pokus. Atrakce v parku a fontány, zdá se čekaly taky na wíkend, nebo možná až na léto, či konec nynější hospodářské krize, kdo ví.

Turistické atrakce

Nejvýznamnějším turistickým lákadlem je Lucký hrad (Ljubartův hrad) z XIII.- XIV. století., který je zároveň i symbolem města. Lucký hrad je zobrazen na 200 hřivnové bankovce.

Ljubartův hrad

Hrad byl zbudován litevcem Ljubartem, knížetem Haličsko-Volyňské Rusi v letech 1340-1383 jako sídlo hlavy státu. Později se hrad stal oblíbeným mítem pobytu litevského velkoknížete Vitolda, který zde v zimě roku 1429 uspořádal významný sjezd evropských panovníků.

Na území hradu se nachází Muzeum zvonů a Muzeum starověké knihy. Zajímavé jsou vykopávky Katedrálního chrámu sv. Apoštola Jana Bohoslovce, v středu hradu, samotný chrám byl za doby panování Poláků zničen římskými katolíky. Nalezeny zde byla rodinná hrobka knížete Ljubarta a další.


Obranná věž  knížat Čartoryských

Z druhé řady opevnění (tzv. Dolní hrad, Nižní zamek, Okolní hrad) se do dnešní doby dochovala jako jediný celistvý fragment pouze Obranná věž knížat Čartoryských z 15. století. Původně bylo součástí tohoto opevnění 8 takových věží, 7 z nich obyvatelé Lucku v 18. století rozebrali a materiál použili na opravu požárem poškozeného města.


Pokrovská cerkva

Pokrovská cerkva - je jeden z nejstarších chámů, byl postaven v 13.-.15. století knížetem Vitoldem. Rekonstrukce proběhla v letech 1873-76. V kostele se kdysi nacházela známá ikona Volyňské Boží Matky (13.14.století), která je nyní v Muzeu ukrajinského umění v Kyjevě. Pokrovská cerkva byla v minulosti katedrálním chrámem uniatů, nyní je katedrálním chrámem Ukrajinské pravoslavné církve (MP). Nynější vzhled získala cerkva v rekonstrukci v letech1873-1876. Adresa Danila Halickoho 12.


Arménský kostel - fotka z konce 19. století

Arménský kostel svatého Stefana se nacházel v Arménské ulici (nyní ul Paši Savelěvoj) . Arméni se do Lucku dostali na konci 14. a ze začátku 15. století za vlády knížete Vitolda a v této době vzniká také Arménská ulice. Arménský kostel byl postaven v polovině 16. století. Vedle kostela byl hřbitov a monastýr. V začátku 18. století v Lucku bylo už pouze 11 arménských rodin. V roce 1820 už ve městě nebyl žádný Armén a z kostela se stal ruský vojenský sklad. V roce 1845 při městském požáru budova vyhořela, ale její ruiny na místě stály ještě více než 100 let. V polovině 20. století zde byl postaven dům číslo 12, který stojí dodnes.


Svatotrojický katedrální pravoslavný chrám

Svatotrojický katedrální pravoslavný chrám (1752—1755) Volyňské eparchie (UPC-KP) na Divadelním náměstí, byl zpočátku katolickým benediktýnským klášterem (ciceriáni) s kostelem Svatého Kříže. Přestavba na městský pravoslavný chrám se uskutečnila v letech 1877—1879. VC roce 1905 zde pracoval český malíř F. Paralák.


Klášter dominikánů

Klášter dominikánů byl prvním klášterem katolického řádu v Lucku. Podle legendy stojí na místě bývalého paláce velkoknížete Vitolda. První písemná zmínka o kostele a klášteru je z roku1390. Při požáru města v roce 1845 byl klášter zásadně poškozen. V roce 1847byl uzavřen carským režimem a na jeho místě byla zřízena nemocnice a vojenský sklad. Nyní zde sídlí duchovní mise UPC-MP. Adresa – ulice Drahomanova.


Lékárna na náměstí Rynek

Náměstí Rynek, zde bylo ve středověku administrativní, obchodní, a řemeslnické centrum města. Byl zde městský magistrát, sklady, domy bohatých měšťanů. Zde se pořádaly trhy a jarmarky, vykonávaly tresty smrti. Např. v roce 1702 zde byl popraven básník Danil Bratkobskij, který zde má na stěně jednoho z domů pamětní desku. Na náměstí je pomník od sochaře Mykoly Sivaka k připomenutí 2000 let od narození Krista. Zajímavá je dům staré lékárny z poloviny 19- století.


Krestovozdižennaja cerkov

Na náměstí Rynek je budova Luckého bratrstva a Krestovozdižennaja cerkov (1619). Lucké bratrstvo byla (je) významná kulturně osvětová náboženská organizace, která bojovala za udržení národní pravoslavné víry, jazyka a kultury v polském katolickém státě. Krestovozdižennaja cerkov byla postavena díky Luckému bratrstvu na místě, kde předtím stála nemocnice a kostel svatého Lazara. V roce 1702 byl v podzemí kostela pochovaný básník D. Bratkobskij. Na konci 18. století cerkva získala status městského chrámu. V roce 1803 byla poškozena požárem. Oprava trvala půl století. Na slavnostní znovuotevření přijel car Alexandr III. s rodinou. V roce 1957 byl chrám odebrán věřícím a bylo zde zbudováno planetárium. Církevní život se zde vrátil v roce 1190. Budova Luckého bratrstva je nyní obytným domem ve kterém ovšem jeden byt stále využívá Lucké bratrstvo.


Katedrální chrám svatých apoštolů Petra a Pavla a jeho zvonice

Katedrální chrám (Kapitulní chrám) svatých apoštolů Petra a Pavla (1616-1639), zpočátku byl chrám vystavěn jako kostel při klášteře jezuitů, po požáru katedrálního chrámu v roce 1781 zde přesídlila kapitula katolického episkopa a v roce 1787 se stal oficiálně katedrálním chrámem. V té době proběhla přestavba a došlo k výzdobě interiéru a fasád. Pod chrámem je systém několikaúrovňového sklepení. V roce 1948 byl chrám uzavřen a začal se využívat jako sklad. V letech 1980 – 1991 zde bylo muzeum ateizmu. 29. června1991 byl chrám znovu vysvěcena a nyní je slouží jako římskokatolický katedrální chrám.

Klášter šaritek ze 17. století na adrese Katedrální 17. Předtím zde byl středověký katedrální kostel, nyní zde sídlí kůrie Lucké římskokatolické eparchie a je zde rezidence luckého episkopa. Ke klášteru přiléhá Institut sester milosrdenství.

Mezi klášterem šaritek a hradem je zajímavý dům Hulevičů (nebo také Falčevskogo, Zahorovskogo, Puzyn) z 16. století.  


Klášter brigitek

Klášter brigitek z roku 1624. V roce 1845 v klášteře vypukl požár, jeptišky měšťanům neumožnily vstup do kláštera a uhašení ohně, který se z toho důvodu rozšířil do města. V roce 1846 byl klášter zrušen. V roce 1890 zde bylo zbudováno vězení. Na dvoře věznice bylo 23.6.1941 členy NKVD zastřeleno okolo 3000 vězňů. Později byla v budově hudební škola. Nyní je zde mužský pravoslavný monastýr.


Pevnostní synagoga

Hlavní synagoga (17.století) byla postavena jako pevnostní synagoga (opevněná) a je opravdovou opravdová raritou. Na synagoze je umístěna pamětní deska, bohužel budova dnes slouží jako tělocvična.

V okolí Hlavní synagogy a kdysi rozkládal židovská čtvrť. V jižní části dnešní ulice Danyla Haličského byla Židovská ulice, která byla z nařízení krále jediným místem v Lucku, kde bylo možno koupit alkohol. Téměř v každém domě zde proto byl šenk nebo hostinec. Přicházeli se zde bavit šlechtici i měšťané a ubytování zde nacházeli lidé, kteří do Lucku přijížděli za obchodem nebo zábavou.


Karaimská ulice

K židovské čtvrti patří Karaimská ulice. Karaimové jsou pozoruhodnou etnicko-náboženskou skupinou, tito potomci dávných Chazarů (chazarský původ je jednou z legend) jsou vyznavači zvláštního druhu judaismu. Karaimy do Lucku na počátku 15. století přivedl z jednoho ze svých krymských pochodů velkokníže Vitold. Karaimové se v městě zabývali řemesly a obchodem, žilo jich zde 20 – 30 rodin. Ještě v 30. letech 20. století v Lucku vycházel v jazyce karaimů časopis „Hlas karaima“. Vedle domu číslo 20 na Karaimské ulici stála Kenasa (karaimská synagoga) z 18.století, která v 70. letech 20. století shořela. V dobách SSSR došlo k asimilaci Luckých Karaimů. Poslední Lucký Karaim S. Išvovič zemřel na začátku 90. let v vysokém věku.


Katedrální ulice, v pozadí Luteránská kirka (kircha)

Luteránská kirka (kircha) z počátku 20. století, zbudována německými kolonisty, postavená v neogotickém stylu na základech v roce 1845 při městském požáru vyhořelého karmelitánského kláštera. Nyní se zde nachází baptistický kostel. Baptisté budovu opravili a interiér částečně přizpůsobili svým potřebám.

Na ulici Katedrální se nacházel Hostinný dvůr českých kolonistů Prajzlerů . Dům byl postaven na místě, kde do roku 1617 stál pravoslavný chrám patrona města svatého Mikuláše a později do roku 1781 klášter bonifrátrů.. V Hostinném domě byla restaurace, ubytování, železářství a další obchody. Jako místo zastávky českých osadníků, kteří přijížděli do Lucku z okolních vesnic dům fungoval do roku 1939.


Muzeum volyňské ikony

Muzeum volyňské ikony – je zde vystaveno více než 600 ikon z XVI-XIX století, perlou sbírky je Cholmská čudotvorná ikona Božoj Matěri (Холмська Чудотворна ікона Божої Матері), která je unikátní památkou byzantského umění ХІ.-ХІІ. století, jde o jednu z neváženějších křesťanských památek.

V turistických průvodcích je někdy zmiňováno podzemí starého města z (16.-18.století), které jsem osobně nenavštívil. Podzemí mělo být zkoumáno okolo roku 1970 a měly zde být nalezeny obytné prostory a vězení.

České stopy

Kromě výše zmíněného Hostinného dvoru lze v Lucku dodnes narazit na stopy, které zde zanechali čeští kolonisté, aby také ne, když jich na Volyni žily desítky tisíc. Někdy je těžké identifikovat „českou minulost¨“, protože je zakryta pozdějšími vlivy jindy se spojitost s českými kolonizátory přímo nabízí a přitom jde o nedávno vybudovaný komerční prvek.

Poblíž Lucku se nacházejí židovské vesnice Lozišt (za poláků Ignatowka) a Trochimbrid (za poláků Zofiówkanebo Sofifka (podle Sofie, ruské carevny, která zdejší půdu darovala židům), další název Trochembrod). Lozišt byla založena v roce 1838 zhruba 30km od Lucku, žilo zde průměrně 1200 lidí. II. Světovou válku přežilo pouze několik jejich obyvatel. Vesnice byla totálně zničena. Nyní je na jejím bývalém území pouze les a pole. Nedaleko Loziště bylo městečko Trochimbrid, založené v roce 1835. V roce 1938 zde žilo okolo 3000 obyvatel a bylo zde 7 synagog. Nacisti v této vesnici zřídili gheto pro židy z okolí, v 1943 gheto zničili a většinu jeho obyvatel pobili. Utéci se podařilo okolo 200 lidem, kterým pomohlo partizáni ze sousední vesnice Klubočin. Za pomoc utečencům bylo Němci a policisty zastřeleno 137 obyvatel vesnice Klubočin a 50 obyvatel tehdy polské vesnice Obirky. Vesnice Trochimbrid byla vypálena. Válku přečkalo 33-40 obyvatel.

Historie

Podle legendy byl Luck založen v VII. století. Někteří historikové tvrdí, že okolo roku 1000 vládce Kyjevské Rusi Vladimír I. zabral Volyň a na místě pozdějšího Lucku zbudoval pevnost okolo které později vzniklo město. První písemná zmínka je ovšem až z roku 1085.

Ve městě a okolí žili převážně Poláci, Ukrajinci a Židé, ale také Litevci, Tataři, Arméni, Karaimové a početná česká menšina.

Významnější rodáci

Kultura

Luck leží na obchodních cestách vedoucích do Evropy a to dopomohlo k rozvoji místního umění a kultury. Ve městě je opera, galerie umění, regionální muzeum. Je zde vysoká škola pedagogická. Známý je mezinárodní festival Polické folklórní léto.

Průmysl

Luck je významným průmyslovým centrem., vyrábí se zde auta, obuv, nábytek Je zde strojírenský, elektronický a chemický průmysl.

Ostatní

PSČ: 43000, telefoní předvolba: +380 332, oficiální webová stránka města: www.lutsk.ua, městem protéká řeka Styr

O tomto textu na téma „Luck“ můžete diskutovat v na této stránce fóra o Ukrajině, budu rád přidáte-li Vaše vlastní zkušenosti, zážitky, pokud můj text opravíte nebo doplníte. Materiály a fotografie týkající se Lucku můžete posílat také na můj e-mail.

google.com (site) ˜ seznam.cz (site) ˜
všechna práva vyhrazena | správce webu: