Zaregistruj se TEĎ zdarma na DROPBOXU, přes odkaz http://udu.cz/dropboxprostorzdarma a získej navíc bonus 500MB

Ukrajina .TV

informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce

Možnosti pěší turistiky na jižním Krymu, Bakalářská práce, Brno 2012, vypracovala Kateřina Janáková

Jalta (Ялта)

Jalta je jedním z nejvyhledávanějších turistických resortů na jižním pobřeží Krymu. Nachází se v nehluboké zátoce mezi Sevastopolem a Aluštou obklopená vinicemi a lesnatými horami (mapa viz příloha č. 7). Někdy se rozlišuje mezi městem Jalta a tzv. Balšaja Jalta (Velká Jalta), což je území, které kromě města Jalty zahrnuje všechny pobřežní sídla od města Foros po Gurzuv.

Předpokládá se, že Jaltu založili asi ve 4. stol. řečtí námořníci, které sem zavedla bouře a mlha. První dochované zmínky o Jaltě pochází až z 12. stol., kdy město popisuje arabský zeměpisec Al-Idrizi jako rybářskou osadu. Ve 14. stol. se Jalta stala součástí Janovské obchodní kolonie, záhy však přešla roku 1475 pod Osmanskou říši, což jejímu křesťanskému obyvatelstvu moc neprospělo. Když Krym roku 1778 zabralo Rusko a téměř všichni křesťané byli vystěhováni k Azovskému moři, Jalta byla téměř vylidněna. Většinu obyvatelstva pak tvořili Krymští Tataři a na oživení celá oblast musela počkat až do roku 1837, kdy byla postavena silnice mezi Jaltou, Aluštou a Simferopolem.

Žádaným resortem se pak město stalo až v polovině 19. stol., kdy doktor S. Botkin objevil léčivé účinky zdejšího klimatu a doporučil Ruskému carovi postavení letního sídla v Livadii. Podle vzoru Romanovců pak začali v této oblasti stavět svá rekreační sídla všichni zámožní dvořané a vlivní lidé tehdejšího Ruska. Léto na Jaltě strávil i spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj a právě zde napsal slavnou divadelní hru Tři Sestry.

Po ruské občanské válce byla všechna letní sídla Sověty znárodněna a v jejich prostorách byly zřízeny sanatoria a hotely pro pracující lid. Jalta se ve světě nejvíce proslavila Jaltskou mírovou konferencí, která se po druhé světové válce konala v Livadijském paláci.

Na Jaltě se setkáte hned s několika nádhernými náboženskými budovami, které stojí za zhlédnutí, jednak je to zlatobílá Katedrála Olexandra Něvského, postavená roku 1903 krymským architektem N. Krasnovem. Poté růžový Kostel sv. Teodora Tirona nebo Arménský kostel, postavený architektem G. Ter-Mikaelianem s výzdobou grafika V. Sureniantse, který nechal vybudovat naftař Pogos Ter-Gukasian pro svou předčasně zesnulou dceru.

Nevětší paláce v oblasti Balšoj Jalty naleznete většinou mimo samotné město Jalta. Prvním takovým pokladem je Masanderský palác, kam se z Jalty můžete dostat trolejbusem č. 3. Předlohou pro tento palác byl jeden ze zámků na Loiře a původně si ho nechal architektem Bouchartem postavit princ C. M. Vorontsov. V roce 1889 se Masanderský palác stal letním sídlem Alexandra III. Po roce 1929 byl celý areál paláce znárodněn a bylo zde založeno sanatorium pro pacienty trpící tuberkulózou. Kousek od paláce můžete navštívit také Masanderské vinařství a ochutnat zdejší nejlepší vína jako je muškát Livadija, nebo Muškát bílý z oblasti Červený kámen, který získal nesčetná ocenění.

Livadijský palác byl postaven na přání cara Alexandra II architektem Ippolotem Antonovičem Moninghettim a později se stal letním sídlem posledního ruského cara Nikolaje II., který nechal pozemky přestavět architektem N. Krasnovem. Nejvíce jej proslavila Jaltská konference, na které se zde sešli roku 1945 zástupci tří světových mocností: Churchill, Roosevelt a Stalin. Chloubou Livadijského paláce je např. Bílá síň, která má rozlohu 218 m² nebo Nikolajova velmi vzdušná pracovna. Pozemky se také pyšní velkou symetrickou zahradou s bílými vápencovými sloupy v italském stylu a také menší arabskou zahradou dekorovanou mozaikami v tatarském stylu.

V okolí Jalty stojí za návštěvu také městečko Alupka se svým Vorontsovým palácem. Hrabě Michail Vorontsov byl hrdinou z bitvy u Smolensku roku 1812. Stavbu paláce svěřil anglickému architektovi E. Bloremu a jeho asistentu V. Huntovi. Palác byl postaven v Tudorském stylu a spojuje se v něm romantický styl středověkého rytířství a luxus Anglické soukromé residence. Nádherné zahrady paláce byly navrženy K. Kabhakem v mauricijském stylu. Terasy spodního parku vystupují od moře až před palác, ke kterému zde vede bílé mramorové schodiště. Na konstrukci Horního parku byly přivaleny tuny balvanů a kamení a mezi nimi byly vytvořeny cestičky a aleje. V Alupském paláci byla během Yaltské konference ubytována Anglická delegace. (Ferentseva, 2003)

Kromě paláců můžete v okolí Jalty také navštívit Nikitskou botanickou zahradu založenou v roce 1811 K. Stevensem. Dovezou vás k ní z Jalty maršrutky č. 34 a 2. Botanická zahrada je součástí Ukrajinské akademie agrárních věd, a patří pod ni několik lokalit na Krymu a ve vedlejším ukrajinském regionu Chersons. Celkově plocha Nikitské botanické zahrady zaujímá 1100 ha, k tomu vlastní tato zahrada také největší herbář v Evropě (121 446 stran), nejstarší knihovnu na Krymu a také vědecké muzeum. V Nikitských botanických zahradách můžete najít přes padesát tisíc druhů a odrůd květin, ovocných stromů, ořechů, olivovníků a jiných subtropických rostlin včetně zvláštních a ohrožených druhů. Vedle uchovávání se Nikitské botanické zahrady specializují také na kultivaci a šlechtění nových odrůd, 120 vědců se zde specializuje zejména na ovocné stromy, ořechy, olejniny, léčivé rostliny a průmyslové plodiny. (Nikita Botanical Gardens, 2003)

google.com (site) ˜ seznam.cz (site) ˜
všechna práva vyhrazena | správce webu: