Ukrajina .TV

informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce

Možnosti pěší turistiky na jižním Krymu, Bakalářská práce, Brno 2012, vypracovala Kateřina Janáková

Krymské hory

Celé 4/5 povrchu Krymského poloostrova zaujímá stepní mírně zvlněný reliéf. Zbývající 1/5 pak tvoří horské pásmo, které se táhne 100 km podél jižního pobřeží (viz obrázek č. 5). Krymské hory se morfologicky dělí na tři paralelní hřebeny.

Jižní Krym

Obrázek č. 5: Jiţní pobřeží Krymu (Gornyj Krym: Atlas turista, 2010)

Hlavní hřeben je nejvyšší. Ze západu jej tvoří řada bezlesých vysokohorských plató – jajly, nejvýznamnější z nich jsou Aj-Petri (1233 m), Roman-Koš (1543 m), Čatyr-Dag (1525 m) a Demerdži (1359 m). Jajly jsou většinou tvořeny vápencovými horninami. Na dnešní podobě těchto vápencových plošin se ve starším a středním pliocénu podepsalo velké množství srážek, které začaly vytvářet na hřebenech dočasné potoky. Voda si pak razila cestu vápencem, a tak na jajlách vznikly rozsáhlé krasové systémy. Povrchové závrty jsou na nich patrné už od pohledu a je jich zde neuvěřitelné množství, na Aj-Petrijské jajle četnost dosahuje až 90 závrtů na 1 km2. Východní část hřebene je rozčleněna na nižší lesnatější horské hřbety.

Druhý hřeben hor je nižší, nejvyššími vrcholy jsou Kubalač (739 m) a Sel-Buchara (656 m). Na tomto hřebeni se nesetkáte s tak bohatým zkrasověním, v jeho vápencových skalách se ale objevují jevy těm krasovým podobné, jako jsou mělké deprese, povrchové žlábky a převisy. Tohoto charakteru druhého hřebene využili jeho obyvatelé ve středověku, a proto se zde často setkáte se skalními městy (Tepe-Kermen, Čufut-Kale, Mangup-Kale, …).

Třetí hřeben Krymských hor je nejnižší, dosahuje maximálních výšek 250 m. (Bosák, Nekovařík, & Zelenka, 1976)

google.com (site) ˜ seznam.cz (site) ˜
všechna práva vyhrazena | správce webu: